History – SEEIF Ceramic, a.s.
Close

History

SEEIF Ceramic, a.s.
K datu 1. 5. 2009 vzniká nástupnická společnost SEEIF Ceramic, a.s., a to akvizicí společností Keravit spol. s r.o. a Reframo s.r.o. ze strany vlastníka Moravských keramických závodů, a.s.


Závod 01 MKZ Šamotka, Rájec-Jestřebí

Továrna na Šamot v Rájci-Jestřebí

Továrna vyrábějící šamot v Rájci-Jestřebí, Šamotka, se využívala původně jako cihelna. Byla postavena v roce 1908 a pracovalo v ní asi 70 dělníků. V roce 1911 dal tehdejší ředitel Ing. Herrmann Horras podnět k přebudování cihelny na výrobu šamotu. Po celé období I. světové války provoz zastaven nebyl, počet zaměstnanců činil kolem 100 osob. Od roku 1915 se zde zavedla výroba patentovaného Wietonova topeniště. V závodě se dále vyráběly různé plotny pro sklárny o váze až 250 kg, dále formovací zboží pro vysoké pece, retorty a licí kanálky pro ocelárny. Pracovalo se denně 10-12 hod. na 2 směny. po roce 1918 byla pracovní doba zkrácena na 8 hod. denně.

Po druhé světové válce byla výroba po znárodnění, vyhlášeném 28. 10. 1945, obnovena v podniku Moravské závody kaolinové a hlinné, národní podnik se sídlem v Blansku. Podnik navázal také na tradici zpracování formovacích písků. Od roku 1947 nastala etapa rozsáhlejší modernizace – byla vybudována nová administrativní budova závodu, šatny pro zaměstnance, závodní jídelna, rampa, přípravna, zámečnické dílny a závod byl vybaven novými moderními lisy. V listopadu roku 1949 došlo nedbalostí topiče k rozsáhlému požáru továrny, kterým byla zničena celá hlavní dvoupatrová budova včetně strojního vybavení. Uchráněna zůstala kruhová pec, generátor a administrativní budova. V následujících třech měsících byl provoz přispěním zaměstnanců obnoven. V roce 1948 byly se podnik začlenil do struktury národního podniku Moravské keramické závody se sídlem v Brně, od roku 1950 pak v Rájci-Jestřebí.

Továrna na Šamot v Rájci-Jestřebí

Nejrozsáhlejší rekonstrukce zastaralého provozu započala až v roce 1959 za plné výroby a v roce 1961 byla vybudována nová výrobní hala a tunelová pec. Výrobní kapacita závodu se zdvojnásobila. Podnik slučoval celkem 8 závodů jejichž hlavní výrobní program sestával mimo tradičního šamotu z Rájce a kachloví z Letovic také z výroby slévárenských písků, formovacích hmot, které byly na základě výzkumu a spolupráce s hutěmi rozšířeny o výrobu žlabových, antracitových a uhlíkatých hmot. byla šamo V roce 1971 byla šamotka plynofikována. V roce 1978 se podnik stal rozhodnutím ministerstva stavebnictví součástí Moravských šamotových a lupkových závodů, n.p.+ se sídlem ve Velkýách Opatovicích.

Na základě žádosti vedení závodu v Rájci-Jestřebí rozhodlo ministerstvo výstavby a stavebnictví dne 29. března 1990, že dnem 1. dubna 1990 vznikly znovu Moravské keramické závody Rájec-Jestřebí (MKZ), které se v rámci první vlny privatizace staly od 6. 5.1992 akciovou společností. Tato společnost byla členěna do pěti závodů: Závod 01 – Šamotka v Rájci-Jestřebí, Závod 02 – Žárovzdorné hmoty v Rájci-Jestřebí s provozy v Lažánkách a Voděradech, Závod 03 – Doprava v Rájci-Jestřebí, Závod 04 – Těžba a úpravnictví v Dolní Lhotě s provozy v Nýrově, Rudici a Zbraslavci, Závod 05 – Tuhárna Svitavy.

Podnik zrekonstruoval vlastní čistírnu odpadních vod. Další větší investice byla zahájena v únoru 1992. V průběhu roku byla zrekonstruována hala se třemi moderními vozokomorovými pecemi místo původních kruhových pecí. Další vozokomorová pec byla vybudována v roce 1995 a v roce 1994 byl realizován systém odprašnění výroby. Koncem 90. let provedla akciová společnost rekonstrukci přípravny hmot a obnovu lisovacích agregátů. Investováno bylo do moderních výrobků a technologií – výroba elektrických topných elementů a lehčených tvarovek Peril. Rozsáhlá investice byla realizována v roce 2005 – byla uvedena do provozu nová tunelová pec, která nahradil původní z roku 1961.

Závod 02 MKZ Žárohmoty, Rájec-Jestřebí

V oblasti ucpávkových hmot sahá historie do roku 1978, kdy se na provoze Voděrady vyráběly ucpávkové hmoty pojené jílem a vodou. Na základě spolupráce s tehdejšími podniky Kovohutě Istebné a NH Ostrava se od roku 1979 začaly vyrábět bezvodé ucpávkové hmoty, kde hlavní žárovzdornou složkou byl koks a pálený jílovec. Pro vývoj a výrobu žlabových a bezvodých ucpávkových hmot byla v roce 1986 zahájena v Rájci-Jestřebí výstavba nového závodu, který začal produkovat ucpávkové hmoty pro celou střední Evropu od roku 1989. Celkové investiční náklady činily 56 mil. Kč. V souladu s požadavky vysokopecních provozů a ekologických norem byly do receptur postupně zařazovány suroviny typu korund, bauxit, SiC a zejména ekologické formy pojiv – pryskyřic.  Pod vlivem stále se zpřísňujících zákonů na ochranu životního prostředí a ochrany zdraví pracovníků nasadily Moravské keramické závody nové typy ucpávkových hmot pojené ekologickými pojivy. Počátkem roku 2002 byla investičním nákladem 5,2 mil. Kč pořízena investice garantující přesné automatické dávkování pryskyřic, včetně pryskyřic ekologických. Tento krok byl nezbytný pro zahájení hromadné výroby „eko-friendly“ ucpávkových hmot. V současnosti je závod plně automatizován a produkuje celou řadu výrobků určených zejména pro vysokopecní provozy. V roce 2008 byla zprovozněna nová temperovaná skladová hala, která slouží k řízenému odležení ucpávkových hmot.

Závod 03 KERAVIT, Ostrava-Vítkovice

Přímým předchůdcem závodu Keravit byl od r. 1831 provoz Šamotárna v tehdejší Rudolfově huti (nyní VÍTKOVICE HOLDING, a.s.). Od svého založení se závod orientoval na uspokojování potřeb metalurgických a ocelárenských provozů Vítkovických železáren a to zejména v sortimentu šamotových licích tvarovek.

Šamotárna v Ostravě-Vítkovicích

Největší rozvoj šamotárny probíhal v letech 1905 – 1913, kdy se produkce v krátké době zvýšila na 122 kt žárovzdorných výrobků ročně a v závodě byly rovněž vyráběna magnezitová a dinasová staviva. Největší výkon v historii byl zaznamenán v roce 1944, kdy bylo vyrobeno 144 kt žárovzdorných materiálů.

K podstatným kvantitativním a kvalitativním změnám došlo v roce 1975, kdy byla ve Vítkovických železárnách dokon-čena výstavba elektrické obloukové pece. Tato výstavba výrazně zasáhla do prostoru šamotárny a zlikvidovala podstatnou část původních objektů. Zbývající objekty a technologická zařízení byly rekonstruovány na dnešní kapacitu 20 kt tvarových výrobků a 3 kt netvarových výrobků ročně.

Závod 04 REFRAMO, Kadaň

Historické prameny vzniku závodu v Kadani sahají až do toku 1885, kdy byla založena firma Dőll a spol. Kadaň, která měla trvání do roku 1922. Od roku 1922 byla firma přejmenována na Petzold – Dőll Werke, a.s. Kadaň. Je uváděno, že v roce 1928 patřily pod tuto firmu kaolinové závody v Kadani, Hlubanech, Nepomyšli a továrna na výrobu šamotu v Kadani a vápenka v Buškovicích. Nosným výrobním programem firmy Petzold – Dőll Werke, a.s. Kadaň byla v roce 1929 výroba surového, plaveného, kalcinovaného kaolínu, šamotových kamenů, vápence a křemencového písku.

Pod výše uvedeným názvem vystupovala firma do roku 1935, kdy došlo k přejmenování na Závody Petzold – Dőll, a.s. Kadaň s trváním do roku 1942. V rámci období let 1943-45 se firma nazývala stejně jako v letech 1922-35 a sice Petzold – Dőll Werke, a.s. Kadaň. V roce 1945 byla firma znárodněna.

V roce 1946 byl závod Kadaň začleněn pod Severočeské závody kaolinové a hlinné, n.p. Podbořany a ještě v témže roce začleněn do n.p. Rakovnické keramické závody se sídlem v Rakovníku.

V roce 1950 byl zřízen samostatný n.p. Kadaňské keramické závody se závody: Prunéřov, Černovice u Chomutova a Chodov u Karlových Varů.

V roce 1956 byly k n.p. Kadaňské keramické závody přičleněny provozovny bývalého n.p. Podobořanské keramické závody v Hlubanech, Nepomyšli, Kainově, Vroutku a Rocově.

V roce 1961 došlo v rámci organizace k rozdělení n.p. Kadaňské keramické závody, a to: výroba žárovzdorných materiálů, malt, drtí a ostatních meliv přešla splynutím s Mosteckými keramickými závody pod nový n.p. Severočeské keramické závody Most a v roce 1994 založený Keramost, a.s. Tak vznikl závod 7 – Kadaň s provozovnami Prunéřov a Chodov u Karlových Varů. Provozovny bývalé podbořanské oblasti byly začleněny do n.p. Keramické a sklářské suroviny Karlovy Vary.

Společnost REFRAMO, s.r.o. zahájila výrobu 1. 11. 2005 po koupi části společnosti Keramost a.s. – provoz šamotárna Kadaň a navázala na více než 120-ti letou tradici výroby žárovzdorných výrobků v Kadani.

1. 1. 2016 dochází k odštěpení výrobního závodu Reframo od společnosti SEEIF Ceramic, a.s. Vzniká nová akciová společnost REFRAMO KZK a.s., která se dále samostatně věnuje produkci žárovzdorných materiálů ve vlastní továrně na šamot v Kadani.

Závod 05 MKZ Svitavy

Byl založen roku 1943, kdy ve Svitavách vznikl z někdejší Schusterovy textilky provoz akciové společnosti PLATINON Třemošná, zabývající se výrobou tuhových kelímků. V roce 1949 převzaly tuto továrnu MKZ n.p. Rájec-Jestřebí.

Výroba tuhových kelímků se postupně rozšířila o výrobu tuhových zátek, sicalových zátek, různých tvarovek a v neposlední řadě o výrobu lehčených, tepelně izolačních tvarovek IZOSPAR. Rozvoj výrobního programu si vyžádal v 50-tých a 60-tých letech adaptaci několika budov na přípravnu výroby, formovnu a sušárnu. Do závodu byla převedena výroba tuhových zátek a výlevek z Lažánek a došlo k jejímu rozšíření. Ve spolupráci s Československou kermikou Praha byly dodávány tuhové výrobky pro celou řadu zahraničních oceláren a sléváren.

Rozsáhlá modernizace tohoto závodu se uskutečnila ve druhé polovině 90. let výstavbou nových pálících agregátů a rekonstrukcí sušáren a svitavský závod se tak stal jedním z významných výrobců tuhových výrobků v České republice. V roce 2002 bylo na závodě instalováno dospalovací zařízení terpenoidních látek.

V letech 2007-2011 byl závod 02 Žárovzdorné hmoty v Rájci-Jestřebí sloučen se závodem 05 Svitavy. Závod nazvaný Závod 02 – Žárohmoty měl tedy dva provozy: jeden v Rájci a druhý ve Svitavách. Od 1. 1. 2012 je provoz ve Svitavách samostatným závodem akciové společnosti.